LITURGICKÝ ROK

• 10.05.2020 18:50

  5. neděle velikonoční (cyklus A) – Být DOMA u Otce

  P. Angelo Scarano

  Evangelium Jan 14,1-12
  
  Ježíš řekl svým učedníkům: 1“Ať se vaše srdce nechvěje! Věřte v Boha, věřte
  i ve mne. 2V domě mého Otce je mnoho příbytků. Kdyby nebylo, řekl bych vám to. Odcházím vám připravit místo. 3A když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu si vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. 4Cestu, kam já jdu, znáte.“ 5Tomáš mu řekl: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu?“ 6Ježíš mu odpověděl: „Já jsem cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází
  k Otci, než skrze mne. 7Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho už znáte a viděli jste ho.“ 8Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce - a to nám stačí.“ 9Ježíš mu odpověděl: „Kdo viděl mne, viděl Otce. Jak můžeš říci: 'Ukaž nám Otce'? 10Nevěříš, že já jsem mluvil v Otci a Otec je ve mně? Slova, která k vám mluvím, nemluvím sám ze sebe; to Otec, který ve mně přebývá, koná své skutky. 11Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně. Když nevěříte, věřte aspoň pro ty skutky. 12Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i ten bude konat skutky, které já konám, ba ještě větší bude konat, protože já odcházím k Otci.“
   

  Text je součástí tzv. „první řeči na rozloučenou“ (13,31 - 14,31). Ježíš oznámil svůj odchod z tohoto světa a učedníky přepadl strach z nejisté budoucnosti
  bez Mistra. Proto následuje Ježíšovo vybízení „ať se vaše srdce nechvěje!“.
  Na to navazující „věřte v Boha, věřte i ve mne“ je třeba chápat v duchu židovského myšlení jako „zcela se opřít o někoho“. Učedník se má opřít o Krista, protože On dává „skalní neochvějnost, jistotu“. Kristus dokonce vyžaduje stejnou skálopevnou důvěru, kterou má „zbožný Izraelita“ k Hospodinu (proto jsou vedle sebe „věřte v Boha, věřte i ve mne“, které se dají přeložit příhodněji jako „věříte v Boha, věřte i ve mně“ – učedníci už věřili v Boha, nyní mají udělat krok víry ke Kristu; obsah této víry je upřesněn ve verších 10.11). Do budoucnosti není třeba se dívat s nejistou úzkostí, protože Kristus odchází připravit „příbytek u Otce“, dokonce mnoho příbytků – zde se tím nemíní „různé příbytky podle zásluh“ (či „stupňů blaženosti“), ale hojnost Boží spásy. Tento příbytek u samotného Otce poskytne pravé bezpečí a jistotu (Ž 42,3.5). 

   

  Celé na: https://www.pastorace.cz/Kazani/5-nedele-velikonocni-byt-doma-u-otce 

                                        (převzato z: www.pastorace.cz)

   

• 04.05.2020 09:42

  4. neděle velikonoční (cyklus A)

  Je lepší jeden den jako lev než sto jako ovce?

   

  
  

                                                                                              P. Angelo Scarano

  1. čtení Sk 2,14a.36-41
  
  14V den letnic vystoupil Petr s ostatními jedenácti a slavnostně promluvil k lidem: 36"Ať je úplně jasno celému izraelskému národu toto: Pánem a Mesiášem ustanovil Bůh právě toho Ježíše, kterého jste vy ukřižovali." 37Když to uslyšeli, proniklo jim to srdce a ptali se Petra i ostatních apoštolů: "Bratři, co máme dělat?" 38Petr jim odpověděl: "Obraťte se!
  A každý z vás ať se dá pokřtít ve jménu Ježíše Krista, aby vám byly odpuštěny hříchy,
  jako dar dostanete Ducha svatého. 39Vždyť to zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh." 40Ještě mnoha jinými slovy je zapřísahal a vybízel: "Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!" 41Ti, kdo jeho slovo ochotně přijali, byli pokřtěni. A ten den se k nim přidalo na tři tisíce lidí.

  Celé na : https://www.pastorace.cz/Kazani/4-nedele-velikonocni-je-lepsi-jeden-den-jako-lev-nez-sto-jako-ovce