LITURGICKÝ ROK
-
27.10.2019 21:03
Vzpomínka na všechny věrné zemřelé
Vzpomínka na všechny věrné zemřelé
Odpustky pro duše v očistci:
1. listopadu odpoledne a 2. listopadu po celý den je možno při návštěvě kteréhokoli kostela získat plnomocné odpustky, přivlastnitelné pouze duším v očistci.
Kromě tří obvyklých podmínek (svátost smíření, sv. přijímání, modlitba na úmysl svatého Otce) je podmínkou pomodlit se při návštěvě kostela modlitbu Páně a vyznání víry.
Od 1. do 8. listopadu je možno získat po splnění tří obvyklých podmínek denně plnomocné odpustky, přivlastnitelné pouze duším v očistci, navštíví-li někdo hřbitov a pomodlí se tam (třeba jen v duchu) za zemřelé; v ostatních dnech lze takto získat odpustky částečné.
R. I. P.
-
29.09.2019 11:44
28. září – Slavnost svatého Václava
Podle staré tradicie narodil kolem roku 907 ve Stochově u Libušína jako nejstarší syn vévody Vratislava. O jeho křesťanskou výchovu se starala především jeho babička svatá Ludmila, jejíž památku jsme si připomněli 16. září. Naučil se slovanskému písmu, na Budči si osvojil i znalost latiny.
Legendy zdůrazňují jeho lásku k eucharistii a k chudým. Když se v roce 925 ujal vlády, snažil se o kulturní i náboženské povznesení země. Jeho křesťanský způsob vlády ale také spravedlivá přísnost k neukázněné, většinou ještě pohanské šlechtě, i to, že přijal lenní závislost na Jindřichu I., vyvolaly opozici v čele s jeho bratrem Boleslavem, na jehož popud byl 28. IX. 929 (pravděpodobněji ale r. 935) ve Staré Boleslavi zabit. Po třech letech bylo jeho tělo přeneseno do rotundy sv. Víta, kterou on sám založil jako třetí kostel na Pražském hradě. Jeho nejstarší životopis byl napsán staroslověnsky hlaholským písmem brzy po jeho smrti.
První kostel mu byl zasvěcen v Proseku u Prahy už roku 972. Na počátku 14. století mu byl zasvěcen jeden z oltářů v bazilice sv. Petra ve Vatikáně a od roku 1670 je jeho svátek uváděn v celocírkevním kalendáři.Svatý Václav, mučedník, je uctíván jako hlavní patron českého národa.
Oslavný chorál Svatý Václave je jednou z nejstarších českých duchovních písní. Její vznik je datován do 12. – 13. století.
(Dle breviáře PJT)
Proč se vůbec
modlit růženec ?
Lidé se mě často ptají, jestli se modlím růženec. Myslí si, že já jako moderní kněz, co jde s dobou, to přenechávám „bigotním ženským“.
Modlím se ho každý den a rozjímám o něm.
Růženec mám nesmírně rád.
Modlím se ho na malinkém kulatém růženci -
- je to praktické a přitom nenápadné.
Rodinné album Panny Marie
Růženec je rozjímání o dvaceti zásadních okamžicích Ježíšova života, které prožívá také jeho matka. S růžencem můžeme rozjímat o Kristově životě a o nejzávažnějších momentech v životě jeho matky. Je to skvělé rodinné album. Střídá se v něm radost s utrpením a končí nádherným oslňujícím světlem: vzkříšením.
Otevřme rodinné album Panny Marie
a uvažujme o velkých okamžicích jejího života!
Vzývejme ji v modlitbě růžence.
Mějme stále v kapse „růžencové kolečko“,
které nám ulehčí kdykoliv a kdekoliv říkat
prostě jako dítě: „Zdrávas Maria…“
Omílání stále stejné modlitby
Jednou z námitek proti růženci je tvrzení, že je to „omílání stále stejné modlitby, což unavuje a člověk při tom pak myslí na jiné věci“. Myslím si ale, že opakuješ-li modlitbu „Zdrávas Maria“ soustředěně, pak, i když se občas v mysli odchýlíš, zůstáváš v proudu, v dechu lásky, který tě nese a oživuje. Růženec tě tak uvádí do povznášejícího ovzduší.
Modlitba totiž nepřitahuje nebesa k zemi. Je to povznesení tvého srdce k Bohu, který ví lépe než ty, co potřebuješ.
Bůh počítá i s (námi) malými
Bůh vždycky vykonal velké věci s malými a bezvýznamnými. Nedává přednost „hrdinům“, jako je Rambo nebo Schwarzenegger. V televizi vidíš chlapy svalnaté, pěkné na pohled, jak překonávají všechna nebezpečí a překážky. A ty jim věříš! Sdělovací prostředky ti říkají: „Nejsi-li krásný ani prachatý, ani svalnatý, mimořádně inteligentní, platíš za blbce.“ Bůh si však naštěstí počíná jinak!
Proč se vůbec obracet k Marii?
Pokud měl člověk milující mámu, něžnou, pozornou, vždycky k dispozici, mazlivou, ráznou i laskavou, spravedlivou a schopnou říci i „ne“, dostal tak parádní výbavu. Moje máma je taková. A taková byla Maria. Jestli ale tvá matka nebyla taková, jakou jsi chtěl mít, tím spíše a více se obracej k Marii!
Zpracováno podle knihy „Setkání s Marií“ od Guy Gilberta - kněze
pařížského podsvětí. Vydalo Karmelitánské nakladatelství 2002
