LITURGICKÝ ROK

  • 07.06.2020 20:34

    7. červen – Slavnost NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE

     




    Největší tajemství křesťanské víry: trojjediný Bůh. Židé a muslimové se nad tímto učením pohoršují. Bojí se, že se tím dává všanc víra v jednoho a jediného Boha.

    Na skalní mešitě v Jeruzalémě stojí nápis: "Alláh je jeden. Žádný syn není."
     

    Křesťané nikdy neopustili jediný moment víry v jediného Boha. Bůh je jediný Bůh. Vždy platilo základní přikázání Starého zákona: "Já jsem Hospodin, tvůj Bůh;. … Nebudeš mít jiného boha mimo mne." (Ex 20,2-3). 

     

    Celý článek:  https://www.pastorace.cz/tematicke-texty/trojjediny-buh-nejvetsi-tajemstvi-krestanske-viry 

     

                                                                                            (převzato z www.pastorace.cz)

     

  • 30.05.2020 14:51

    Slavnost seslání Ducha Svatého - Letnice (A)












     

    Slavnost seslání Ducha Svatého - Letnice (A)

     

          Navečer prvního dne v týdnu přišel Ježíš tam, kde byli učedníci.
    Ze strachu před Židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se.
          Znovu jim řekl: „Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha Svatého! Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“
                                                                                              (Jan 20,19-23)

     

    Evangelium
    Navečer prvního dne v týdnu… - Stejná slova jsme už přece slyšeli na 2. neděli velikonoční – na závěr Velikonočního oktávu, který Církev prožívá jako jeden jediný velký den na oslovu Pánova zmrtvýchvstání.
      Dnes, po více jak 40 dnech, nás liturgie zve prožívat první den v týdnu znovu. Proč? Určitě ne proto, abychom spokojeně podřimovali za zavřenými dveřmi, protože všechno je v pořádku, ale proto, že Duch vzkříšeného Krista dělá ze života Kristových učedníků jeden jediný velký první den v týdnu. Náš život je neustálým dnem, protože jeho světlem, které nezhasíná, je sám vzkříšený Kristus.
    Je prvním dnem v týdnu, protože máme být světlem pro druhé – v první den stvoření totiž Stvořitel řekl: „Buď světlo!“ (Gn 1,3). A Ježíš přece jasně hovoří: „Jako Otec poslal ne, tak i já posílám vás.“
    Toto je vážné poslání a ne informace typu: „Můžete pokojně vycházet z domu, žádný malér vám nehrozí.“ Dokážeme se opravdu z tohoto poslání radovat jako učedníci, kteří se zaradovali, když viděli Pána? Nebo se nejspíš tváříme, jako bychom žebrali u svých kolegů, sousedů, přátel a známých o odpuštění za to, že jsme ještě křesťané?

                                                                    

                                                            (převzato z www.paulinky.cz; upraveno)

     

<< 3 | 4 | 5 | 6 | 7 >>

Proč  se  vůbec

modlit  růženec ?

Lidé se mě často ptají, jestli se modlím růženec. Myslí si, že já jako moderní kněz, co jde s dobou, to přenechávám „bigotním  ženským“.

Modlím se ho každý den a rozjímám o něm.

Růženec mám nesmírně rád.

Modlím se ho na malinkém kulatém růženci -

- je to praktické a přitom nenápadné.

 

Rodinné  album  Panny  Marie

 

Růženec je rozjímání o dvaceti zásadních okamžicích  Ježíšova života, které prožívá také jeho matka. S růžencem můžeme rozjímat o Kristově životě a o nejzávažnějších momentech v životě jeho matky. Je to skvělé rodinné album. Střídá se v něm radost s utrpením a končí nádherným oslňujícím světlem: vzkříšením.

Otevřme rodinné album Panny Marie

a uvažujme o velkých okamžicích jejího života!

Vzývejme ji v modlitbě růžence.

Mějme stále v kapse „růžencové kolečko“,

které nám ulehčí kdykoliv a kdekoliv říkat

prostě jako dítě: „Zdrávas Maria…“

Omílání  stále  stejné  modlitby

 

Jednou z námitek proti růženci je tvrzení, že je to „omílání stále stejné modlitby, což unavuje a člověk při tom pak myslí na jiné věci“.  Myslím si ale, že opakuješ-li modlitbu „Zdrávas Maria“ soustředěně, pak, i když se občas v mysli odchýlíš, zůstáváš v proudu, v dechu lásky, který tě nese a oživuje. Růženec tě tak uvádí do povznášejícího ovzduší.

Modlitba totiž nepřitahuje nebesa k zemi. Je to povznesení tvého srdce k Bohu, který ví lépe než ty, co potřebuješ.

 

Bůh  počítá  i  s  (námi)  malými

 

            Bůh vždycky vykonal velké věci s malými a bezvýznamnými. Nedává přednost „hrdinům“, jako je Rambo nebo Schwarzenegger. V televizi vidíš chlapy svalnaté, pěkné na pohled, jak překonávají všechna nebezpečí a překážky. A ty jim věříš! Sdělovací prostředky ti říkají: „Nejsi-li krásný ani prachatý, ani svalnatý, mimořádně inteligentní, platíš za blbce.“  Bůh si však naštěstí počíná jinak!

 

Proč  se  vůbec  obracet  k Marii?

 

Pokud  měl člověk milující mámu, něžnou, pozornou, vždycky k dispozici, mazlivou, ráznou i laskavou, spravedlivou a schopnou říci i „ne“, dostal tak parádní výbavu. Moje máma je taková. A taková byla Maria. Jestli ale tvá matka nebyla taková, jakou jsi chtěl mít, tím spíše a  více se obracej k Marii!

 

Zpracováno podle knihy „Setkání s Marií“ od Guy Gilberta - kněze

pařížského podsvětí.  Vydalo Karmelitánské nakladatelství 2002

 

 

Kontakt

Římskokatolická farnost sv. Petra a Pavla, apoštolů
Hradní 19
Nový Hrádek
549 22

+420 731 598 858