Adventní písně - roráty

06.12.2015 21:32

Co jsou to "roráty"?

K adventní době neodmyslitelně patří také rorátní mše svaté.  Čím jsou tak specifické?

Roráty jsou liturgicko – hudební formou ranní mariánské mše svaté, která se koná v adventní době. Název je odvozen od vstupního zpěvu (Introitus) čtvrté neděle adventní, který začíná slovy: "Rorate coeli desuper" (Rosu dejte shůry). Původ rorátů sahá až do doby vlády Karla IV., jenž zavedl celoroční praxi votivních mší k Panně Marii. K těmto mším se připojila tradice liturgického zpěvu, jež svého vrcholu dosáhla v 16. století.

Časně ráno pořádané rorátní mše svaté doprovázené nádhernými liturgickými zpěvy se u nás před koncilní obnovou konaly denně v průběhu celého adventu prakticky ve všech farních kostelích. Přestože žádný jiný národ nemá tak bohatě rozvinutou rorátní tradici, ve druhé polovině 20. století u nás zájem o roráty prudce opadl. V poslední době však probíhají snahy o obnovu této tradice.

 

Roráty jako obraz víry

 

"Na našich stránkách je odkaz na ranní mše s rorátními zpěvy, které se v některých pražských kostelech konají v časných ranních hodinách. Rorátní zpěvy byly skládány pro adventní mariánské mše s tematikou prorockých textů očekávání příchodu Mesiáše předpověděného ve Starém zákoně. Při těchto mších se většinou čte z evangelia sv. Matouše, který psal pro židy a často uváděl zprávy o naplnění prorockých předpovědí. Silným a působivým obsahem rorátních mší je tedy naděje předpověděná a naplněná. Ústřední postavou rorátů je Panna Maria.

Tyto ranní mše jsou dnes velmi hojně navštěvovány. Zvláště chórová kaple svatovítské katedrály je ráno vždy plná především studující mládeže. Rorátní zpěvy jsou důležitým výrazem zbožnosti našich předků a velmi významnou ukázkou duchovní kultury, která se v katedrále od svých počátků za doby Karla IV. pěstovala.

Když si pomyslíme, že známá vstupní antifona 'Ejhle, Hospodin přijde', v adventu zpívaná všude, pochází z antifonáře prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic z roku 1364, který se uchovává v rukopisu knihovny svatovítské kapituly, naplňuje nás radostí, že duchovní hudba a zpěv našich předků byly na tak vysoké duchovní a kulturní úrovni. Řada antifonářů, rorátníků, kancionálů (Franusův, Vyšehradský, Sedlčanský atd.) a dalších rukopisů v mnoha knihovnách o tom svědčí.

Jeden cizinec se kdysi divil, že se tyto zpěvy zpívají ještě i dnes. Je to však pochopitelné. Tyto zpěvy podávají obraz víry našich předků. Byla by jistě záslužnou nějaká bakalářská práce o jejich víře a zbožnosti zachycené právě v rorátních zpěvech."

 

kardinál Miloslav Vlk

 

Zpět

Kontakt

Římskokatolická farnost sv. Petra a Pavla, apoštolů
Hradní 19
Nový Hrádek
549 22

731 128 641

Vytvořeno službou Webnode