LITURGICKÝ ROK
-
07.06.2020 20:34
7. červen – Slavnost NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE
Největší tajemství křesťanské víry: trojjediný Bůh. Židé a muslimové se nad tímto učením pohoršují. Bojí se, že se tím dává všanc víra v jednoho a jediného Boha.Na skalní mešitě v Jeruzalémě stojí nápis: "Alláh je jeden. Žádný syn není."
Křesťané nikdy neopustili jediný moment víry v jediného Boha. Bůh je jediný Bůh. Vždy platilo základní přikázání Starého zákona: "Já jsem Hospodin, tvůj Bůh;. … Nebudeš mít jiného boha mimo mne." (Ex 20,2-3).
Celý článek: https://www.pastorace.cz/tematicke-texty/trojjediny-buh-nejvetsi-tajemstvi-krestanske-viry
(převzato z www.pastorace.cz)
-
30.05.2020 14:51
Slavnost seslání Ducha Svatého - Letnice (A)
Slavnost seslání Ducha Svatého - Letnice (A)
Navečer prvního dne v týdnu přišel Ježíš tam, kde byli učedníci.
Ze strachu před Židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se.
Znovu jim řekl: „Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha Svatého! Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“
(Jan 20,19-23)Evangelium
Navečer prvního dne v týdnu… - Stejná slova jsme už přece slyšeli na 2. neděli velikonoční – na závěr Velikonočního oktávu, který Církev prožívá jako jeden jediný velký den na oslovu Pánova zmrtvýchvstání.
Dnes, po více jak 40 dnech, nás liturgie zve prožívat první den v týdnu znovu. Proč? Určitě ne proto, abychom spokojeně podřimovali za zavřenými dveřmi, protože všechno je v pořádku, ale proto, že Duch vzkříšeného Krista dělá ze života Kristových učedníků jeden jediný velký první den v týdnu. Náš život je neustálým dnem, protože jeho světlem, které nezhasíná, je sám vzkříšený Kristus.
Je prvním dnem v týdnu, protože máme být světlem pro druhé – v první den stvoření totiž Stvořitel řekl: „Buď světlo!“ (Gn 1,3). A Ježíš přece jasně hovoří: „Jako Otec poslal ne, tak i já posílám vás.“
Toto je vážné poslání a ne informace typu: „Můžete pokojně vycházet z domu, žádný malér vám nehrozí.“ Dokážeme se opravdu z tohoto poslání radovat jako učedníci, kteří se zaradovali, když viděli Pána? Nebo se nejspíš tváříme, jako bychom žebrali u svých kolegů, sousedů, přátel a známých o odpuštění za to, že jsme ještě křesťané?(převzato z www.paulinky.cz; upraveno)
Proč se vůbec
modlit růženec ?
Lidé se mě často ptají, jestli se modlím růženec. Myslí si, že já jako moderní kněz, co jde s dobou, to přenechávám „bigotním ženským“.
Modlím se ho každý den a rozjímám o něm.
Růženec mám nesmírně rád.
Modlím se ho na malinkém kulatém růženci -
- je to praktické a přitom nenápadné.
Rodinné album Panny Marie
Růženec je rozjímání o dvaceti zásadních okamžicích Ježíšova života, které prožívá také jeho matka. S růžencem můžeme rozjímat o Kristově životě a o nejzávažnějších momentech v životě jeho matky. Je to skvělé rodinné album. Střídá se v něm radost s utrpením a končí nádherným oslňujícím světlem: vzkříšením.
Otevřme rodinné album Panny Marie
a uvažujme o velkých okamžicích jejího života!
Vzývejme ji v modlitbě růžence.
Mějme stále v kapse „růžencové kolečko“,
které nám ulehčí kdykoliv a kdekoliv říkat
prostě jako dítě: „Zdrávas Maria…“
Omílání stále stejné modlitby
Jednou z námitek proti růženci je tvrzení, že je to „omílání stále stejné modlitby, což unavuje a člověk při tom pak myslí na jiné věci“. Myslím si ale, že opakuješ-li modlitbu „Zdrávas Maria“ soustředěně, pak, i když se občas v mysli odchýlíš, zůstáváš v proudu, v dechu lásky, který tě nese a oživuje. Růženec tě tak uvádí do povznášejícího ovzduší.
Modlitba totiž nepřitahuje nebesa k zemi. Je to povznesení tvého srdce k Bohu, který ví lépe než ty, co potřebuješ.
Bůh počítá i s (námi) malými
Bůh vždycky vykonal velké věci s malými a bezvýznamnými. Nedává přednost „hrdinům“, jako je Rambo nebo Schwarzenegger. V televizi vidíš chlapy svalnaté, pěkné na pohled, jak překonávají všechna nebezpečí a překážky. A ty jim věříš! Sdělovací prostředky ti říkají: „Nejsi-li krásný ani prachatý, ani svalnatý, mimořádně inteligentní, platíš za blbce.“ Bůh si však naštěstí počíná jinak!
Proč se vůbec obracet k Marii?
Pokud měl člověk milující mámu, něžnou, pozornou, vždycky k dispozici, mazlivou, ráznou i laskavou, spravedlivou a schopnou říci i „ne“, dostal tak parádní výbavu. Moje máma je taková. A taková byla Maria. Jestli ale tvá matka nebyla taková, jakou jsi chtěl mít, tím spíše a více se obracej k Marii!
Zpracováno podle knihy „Setkání s Marií“ od Guy Gilberta - kněze
pařížského podsvětí. Vydalo Karmelitánské nakladatelství 2002