Slavnost Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu
08.12.2017 10:39
Jako Neposkvrněná ukázala se Panna Maria při svém prvním velkém zjevení roku 1830 na zázračné medailce, poté následně v Lurdech.
Církev se ve svém učení o Neposkvrněném početí odvolává hlavně na dvě místa:
- Geneze 3,15: „Mezi tebe a ženu položím nepřátelství…“
V nejposlednějších důsledcích, má-li toto nepřátelství být úplné a naprosté, nemá-li Maria nikdy být v moci ďáblově, vedou tato Boží slova k jejímu neposkvrněnému početí bez dědičného hříchu.
-Lk 1,28: „Buď zdráva, milostiplná…“
Má-li být Maria, celá její bytost beze zbytku, od začátku do konce v milosti a Pán vždy s ní, úplně jím požehnaná mezi všemi, vede to k tomu, že je již od svého početí bez poskvrny.
Tradice
O dogma Neposkvrněného početí se vedly pravděpodobně nejdelší teologické spory. V Církvi již dlouho před jeho vyhlášením panovalo přesvědčení o tom, že Maria dosáhla největší možné svatosti, ale teologický vývoj byl opravdu dlouhý a velice složitý.
Učení Církve
Dogma Neposkvrněného početí bylo definitivně vyhlášeno bulou papeže Pia IX. Ineffabilis Deus (Nevýslovný Bůh) 8. prosince1854.V bule praví papež o Marii: „Její stvoření bylo jedním a týmž úradkem s vtělením božské Moudrosti od Boha rozhodnuto“. Zmiňuje také, jak již dříve Církev hájila, tuto Mariinu výsadu a poukazuje na Písmo Svaté. Nejprve jmenuje protoevangelium, které se vztahuje i na Marii a na ustanovení nepřátelství mezi ní a ďáblem (Gn 3,15), a ukazuje protiklad mezi Evou a Marií, jak o něm psali církevní Otcové.
V životě Matky Boží, milostiplné, bez poskvrny hříchu počaté a osvobozené od žádostivosti, nebylo místo pro sebelehčí osobní hřích.
Maria byla nejen jednou zastíněna, ale vždy a ve všem vedena Duchem Svatým, který spočinul na jejím Synu. Její nehříšnost je čistě dar milosti.
Tota pulchra est, Maria, et macula originalis non est in te!
Maria, bez hříchu počatá, oroduj za nás, kteří se k tobě utíkáme!
(podle: P. Metoděj Minařík O.Carm., Mariánská dogmata, KN 1991; 1. publ.)