LITURGICKÝ ROK

  • 12.01.2019 21:28

    13. leden 2019 – Svátek Křtu Páně

     

    Ruch Światło-Życie – DA św Anna w Warszawie

     

    V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.

    Připomíná událost, při níž byl Ježíš Kristus pokřtěn sv. Janem Křtitelem v řece Jordánu. Svátkem Křtu Páně končí vánoční období a začíná liturgické mezidobí. Svátek je především připomínkou Kristova veřejného zjevení světu...

        Svátek Křtu Páně: Prokažme dnešního dne úctu Kristovu křtu
    a řádně oslavme tento svátek.

    Kristův křest
    Kristus je ozářen světlem, dejme se spolu s ním ozářit i my. Kristus je křtěn, sestupme spolu s ním, abychom spolu s ním i vystoupili.

    Jan křtí, Kristus přistupuje: snad i proto, aby posvětil toho, kdo křtí. Zcela jistě však proto, aby do vody pohřbil starého Adama, dříve než posvětil nás a pro nás Jordán: a jako sám byl duch a tělo, tak aby byl také zasvěcen skrze Ducha a vodu.

     Křtitel se zdráhá, Ježíš stojí na svém. Já bych měl být pokřtěn od tebe, říká lampa Slunci, hlas Slovu, přítel Ženichovi: ten, jenž je větší než všichni, kdo se narodili z ženy. Prvorozenci veškerého stvoření: ten, jenž se zaradoval už v mateřském lůně, tomu, jenž byl v mateřském lůně uctíván; nynější i budoucí předchůdce tomu, který se zjevil a který se bude zjevovat. Já bych měl být pokřtěn od tebe. Dodej: a pro tebe. Věděl totiž, že se mu dostane křtu mučednictví a že mu jako Petrovi nebudou umyty jenom nohy.

         Ale to už Kristus vystupuje z vody. Přitom nese s sebou vzhůru svět a hledí na rozevřená nebesa, jež byla Adamovi i jeho potomkům uzavřena stejně jako ohnivým mečem ráj.

    Duch dosvědčuje božství, blíží se přece k sobě podobnému. Z nebe se ozývá hlas; odtud totiž pochází ten, jemuž se vydává svědectví. A v podobě holubice, viditelné v tělesné podobě, prokazuje Duch poctu i tělu, neboť také ono svou účastí na božství je Bohem; kromě toho před dávnými časy přinášela holubice radostnou zprávu o vysvobození od potopy.

         Prokažme dnešního dne úctu Kristovu křtu a řádně oslavme tento svátek.

    Usilujte o úplné očištění a očišťujte se. Vždyť z ničeho jiného se Bůh neraduje tolik jako z nápravy a spásy člověka, jemuž jsou určena všechna Boží slova a tajemství. Jako světlo hvězd světu buďte ostatním lidem živoucí silou stojíce jako dokonalá světla vedle onoho velikého světla, zaplaveni světlem nebeským, ozářeni čistěji a jasněji Trojicí, jejíž jeden paprsek vyzařující z jediného božství jste nyní částečně přijali v Kristu Ježíši, našem Pánu, jemuž buď sláva a moc na věčné věky. Amen.

    Z promluv svatého biskupa Řehoře Naziánzského (Oratio 39 in sancta Lumina, 14-16. 20: PG 36, 350-351. 354. 358-359)

    Se svolením převzato z Denní modlitby církve - breviáře

     

                             (převzato z www.liturgie.cz)

     

     

  • 06.01.2019 12:53

    Slavnost ZJEVENÍ PÁNĚ (cyklus C)

    6. 1. 2019

    https://campanarii.cz/wp-content/uploads/2016/01/C130-039-C_Mimo%C5%99%C3%A1dn%C3%A9-zvon%C4%9Bn%C3%AD_Slavnost-Zjeven%C3%AD-P%C3%A1n%C4%9B.jpg

     

    Slavnost  ZJEVENÍ PÁNĚ  (cyklus C)

    Slavnost Zjevení Páně je nejdůležitější bod vánočního okruhu hned
    po slavnosti Narození Páně. Připomíná, že Ježíš se stal člověkem, aby „zjevil“, tedy ukázal Boží záchranu každému člověku, tedy i pohanům. Nesoustřeďme se jen na malé dítě v jeslích, ale na skutečnost zjevení Božího záměru. Podle tradice se dnes při bohoslužbě může žehnat voda, kadidlo a zlato. Křídou se pak po modlitbě požehnání označují naše příbytky (Christus Mansionem Benedicat – Kristus ať požehná dům).

    EVANGELIUM
    Příběh není ani tak poetickým zobrazením, jako náznakem zásadní zvěsti Matoušova evangelia: Izrael měl poznat narozeného Mesiáše a přivítat ho
    s velkou oslavou. Ale místo Izraele poznali Zachránce pohané (Herodes byl totiž pohan). Hned několik sloves charakterizuje proces poznání a přijetí (zaradovali se, vstoupili…), kterým pohané prošli, když Mesiáše nalezli.

    Mt 2,1-12
         Když se Ježíš narodil v Betlémě v Judsku za času krále Heroda, přišli do Jeruzaléma mudrci od východu a ptali se: „Kde je ten narozený židovský král? Uviděli jsme jeho hvězdu na východě, a proto jsme se mu přišli poklonit.“ 
    Když to uslyšel král Herodes, ulekl se a s ním celý Jeruzalém. Svolal všechny velekněze a učitele Zákona z lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. 
    Řekli mu: „V Betlémě v Judsku, neboť tak je psáno u proroka: ‘A ty, Betléme v judské zemi, nejsi vůbec nejmenší mezi judskými předními městy, protože z tebe vyjde vládce, který bude panovat mému izraelskému lidu.’“ 
    Tehdy si Herodes tajně zavolal mudrce a zevrubně se jich vyptal
    na dobu, kdy se ta hvězda objevila, poslal je do Betléma a řekl: „Jděte
    a důkladně se na to dítě vyptejte. Až ho najdete, oznamte mi to, abych se mu i já přišel poklonit.“ Když krále vyslechli, vydali se na cestu. 
    A hle – hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí. Vstoupili do domu a spatřili dítě s jeho matkou Marií, padli na zem a klaněli se mu. Otevřeli své pokladnice a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. 
    Ve snu dostali pokyn, aby se k Herodovi už nevraceli, proto se vrátili
    do své země jinou cestou.

     

    K ZAMYŠLENÍ

    Vánoce soustředí pozornost na událost narození Ježíše, Božího Syna. Jde o to, že Ježíš otevře cestu záchrany všem lidem! Skrze něj budou moci zcela všichni, i pohané, předstoupit před Boha. Dnes oslavujeme tento velkolepý dar. Putování mudrců je více než symbolický obraz toho, jak Bůh vede každého, aby ho přivedl k poznání záchrany. Otázkou příběhu evangelia zůstává naše vlastní ochota nechat se Bohem vést. Izraelité měli všechny potřebné znalosti, aby Mesiáše poznali. Dokonce i král Herodes, který sám nebyl Žid… A přeci Mesiáše nepoznali. Pohanští mágové neměli takřka nic, a přesto přichází. Někdy nás zaráží, proč Bůh nejedná nějak jasněji, aby „museli“ poznat úplně všichni. Zjevně Bůh volí mnohem křehčí a svobodnější cesty. Oslovení a pozvaní jsme i my. Odpovíme?

           (převzato z www.vira.cz)

     

     

1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Proč  se  vůbec

modlit  růženec ?

Lidé se mě často ptají, jestli se modlím růženec. Myslí si, že já jako moderní kněz, co jde s dobou, to přenechávám „bigotním  ženským“.

Modlím se ho každý den a rozjímám o něm.

Růženec mám nesmírně rád.

Modlím se ho na malinkém kulatém růženci -

- je to praktické a přitom nenápadné.

 

Rodinné  album  Panny  Marie

 

Růženec je rozjímání o dvaceti zásadních okamžicích  Ježíšova života, které prožívá také jeho matka. S růžencem můžeme rozjímat o Kristově životě a o nejzávažnějších momentech v životě jeho matky. Je to skvělé rodinné album. Střídá se v něm radost s utrpením a končí nádherným oslňujícím světlem: vzkříšením.

Otevřme rodinné album Panny Marie

a uvažujme o velkých okamžicích jejího života!

Vzývejme ji v modlitbě růžence.

Mějme stále v kapse „růžencové kolečko“,

které nám ulehčí kdykoliv a kdekoliv říkat

prostě jako dítě: „Zdrávas Maria…“

Omílání  stále  stejné  modlitby

 

Jednou z námitek proti růženci je tvrzení, že je to „omílání stále stejné modlitby, což unavuje a člověk při tom pak myslí na jiné věci“.  Myslím si ale, že opakuješ-li modlitbu „Zdrávas Maria“ soustředěně, pak, i když se občas v mysli odchýlíš, zůstáváš v proudu, v dechu lásky, který tě nese a oživuje. Růženec tě tak uvádí do povznášejícího ovzduší.

Modlitba totiž nepřitahuje nebesa k zemi. Je to povznesení tvého srdce k Bohu, který ví lépe než ty, co potřebuješ.

 

Bůh  počítá  i  s  (námi)  malými

 

            Bůh vždycky vykonal velké věci s malými a bezvýznamnými. Nedává přednost „hrdinům“, jako je Rambo nebo Schwarzenegger. V televizi vidíš chlapy svalnaté, pěkné na pohled, jak překonávají všechna nebezpečí a překážky. A ty jim věříš! Sdělovací prostředky ti říkají: „Nejsi-li krásný ani prachatý, ani svalnatý, mimořádně inteligentní, platíš za blbce.“  Bůh si však naštěstí počíná jinak!

 

Proč  se  vůbec  obracet  k Marii?

 

Pokud  měl člověk milující mámu, něžnou, pozornou, vždycky k dispozici, mazlivou, ráznou i laskavou, spravedlivou a schopnou říci i „ne“, dostal tak parádní výbavu. Moje máma je taková. A taková byla Maria. Jestli ale tvá matka nebyla taková, jakou jsi chtěl mít, tím spíše a  více se obracej k Marii!

 

Zpracováno podle knihy „Setkání s Marií“ od Guy Gilberta - kněze

pařížského podsvětí.  Vydalo Karmelitánské nakladatelství 2002

 

 

Kontakt

Římskokatolická farnost sv. Petra a Pavla, apoštolů
Hradní 19
Nový Hrádek
549 22

731 128 641

Vytvořeno službou Webnode