LITURGICKÝ ROK
-
29.04.2020 10:56
1. květen, sv. Josefa dělníka
U všech mimořádných milostí, které se dostanou kterékoli rozumné bytosti, platí obecné pravidlo: Kdykoli si Bůh ve své dobrotě vyvolí někoho k nějaké zvláštní milosti nebo k nějakému vznešenému stavu, daruje tomu člověku, jehož si vyvolil, všechna charismata, která potřebuje pro svůj úkol, a bohatě ho jimi ozdobí.
To se plně potvrdilo také na svatém Josefu, považovaném za otce našeho Pána Ježíše Krista, pravém snoubenci královny světa a vládkyně andělů. Toho si věčný Otec vybral za věrného pěstouna
a strážce svých největších pokladů, svého Syna a své Snoubenky. Tento úkol vykonával Josef s velikou svědomitostí. A proto mu patří slovo Páně: Služebníku dobrý a věrný, vejdi do radosti svého Pána.A když uvážíme, jaký má Josef vztah k celé Kristově církvi, což není člověkem vyvoleným a mimořádným? Vždyť skrze něho a pod jeho ochranou byl Kristus řádně a počestně uveden do světa. Jestliže je tedy celá církev zavázána Panně Marii, že skrze ni mohla přijmout Krista, pak hned po ní je zavázána obzvláštní vděčností a úctou také svatému Josefovi.
On zajisté uzavírá Starý zákon, důstojnost patriarchů a proroků v něm došla zaslíbeného ovoce. Právě on jediný osobně dosáhl toho, co jim Boží dobrota zaslíbila. Jistěže není pochyb, že když mu Kristus na světě prokazoval přátelskou náklonnost, úctu a nejvyšší vážnost jako syn vlastnímu otci, ani v nebi mu ji určitě neodepřel, naopak spíš naplnil a dovršil.
Právem proto Pán dodává: Vejdi do radosti svého Pána. Takže ačkoli radost věčné blaženosti vstupuje do lidského srdce, přesto mu Pán raději říká: Vejdi do radosti, aby tím tajemně naznačil, že ta radost není jen uvnitř v jeho srdci, ale že ho ze všech stran obklopuje a pohlcuje, takže se do ní noří jako do bezedné propasti.
Nuže pamatuj na nás, svatý Josefe, a zastaň se nás svou přímluvou u Pána, který byl pokládán za tvého syna. A nakloň nám milostivě také nejsvětější Pannu, svou snoubenku a matku toho, který
s Otcem a svatým Duchem žije a kraluje po věčné věky. Amen.Z kázání sv. Bernardina Sienského
Je mnoho důvodů, proč se lidé všech zemí a všech stavů svěřují věrnosti a ochraně svatého Josefa. Pro otce rodin je vzácným zosobněním otcovské bdělosti a péče; pro manžely je dokonalým příkladem manželské lásky, smlouvy a věrnosti; panny v něm nacházejí současně vzor i ochránce panenské neporušenosti; bohatí se mohu naučit lekci, jaké jsou pravé hodnoty a statky, které zasluhují, abychom o ně s největší snahou usilovali. Dělníci a lidé, kteří pracují v těžkých podmínkách, mají zvláštní právo hledat útočiště a vzor u sv. Josefa.
Josef, příslušník královského rodu, sňatkem spojený s největší a nesvětější ze všech žen, pokládaný za otce Božího Syna, tráví ve skutečnosti svůj život jako dělník a vydělává pracným řemeslem všechno, čeho je zapotřebí pro vydržování jeho rodiny. Je tedy pravdou, že stav pokory není nic ponižujícího a že povolání dělníka je něco čestného a tím, že přivádí k mravnosti může být vysoce oceňováno.
Josef byl spokojen s tím málem, co vlastnil, snášel těžkosti spojené s tímto minimálním blahobytem s velkodušností v následování svého syna, který jako Pán všech věcí přijal postavení otroka a podrobil se trpělivě chudobě.
Lev XIII.: Quamquam pluries 1889
-
29.04.2020 10:54
29. 4. sv. Kateřina Sienská. patronka Evropy
Sv. Kateřina Sienská (1347 – 1380) – učitelka církve, která nikdy nechodila do školy. Neuměla psát, ale dopisy a spisy, které diktovala, jsou teologickým i literárním pokladem. Prostá žena, která nepřehlédnutelně ovlivnila politiku „světskou“ i církevní. Byla mantelatou – dominikánkou žijící zasvěceným životem uprostřed své velké rodiny. S velkou láskou a vydaností se starala o nemocné, i o ty, o které bylo těžké pečovat. Touha po spáse duší ji vedla k lidem, kteří Boha odmítali. Skrze Kateřininu modlitbu působil Pánv jejich životech zázraky. Přivedla ke smíření s Bohem odsouzence na smrt, napomínala hříšníky a měla na ně takový vliv, že se obraceli. Brzy kolem ní vznikla družina lidí, které Kateřina duchovně vedla. Znepřátelená města žádala Kateřinu o vyjednání smíru, na její naléhání se dokonce papež Řehoř XI. vrátil z Avignonu do Říma. Církevní rozkol sv. Kateřinu nesmírně bolel. Přesto službě církvi – živému Kristovu tělu – dala všechny své síly.
Snad žádný světec nemiloval církev tak jako ona.
Více zde: https://www.dominikanky.cz/historie-a-op-svetci/dominikansti-svetci/sv-katerina-sienska/
Proč se vůbec
modlit růženec ?
Lidé se mě často ptají, jestli se modlím růženec. Myslí si, že já jako moderní kněz, co jde s dobou, to přenechávám „bigotním ženským“.
Modlím se ho každý den a rozjímám o něm.
Růženec mám nesmírně rád.
Modlím se ho na malinkém kulatém růženci -
- je to praktické a přitom nenápadné.
Rodinné album Panny Marie
Růženec je rozjímání o dvaceti zásadních okamžicích Ježíšova života, které prožívá také jeho matka. S růžencem můžeme rozjímat o Kristově životě a o nejzávažnějších momentech v životě jeho matky. Je to skvělé rodinné album. Střídá se v něm radost s utrpením a končí nádherným oslňujícím světlem: vzkříšením.
Otevřme rodinné album Panny Marie
a uvažujme o velkých okamžicích jejího života!
Vzývejme ji v modlitbě růžence.
Mějme stále v kapse „růžencové kolečko“,
které nám ulehčí kdykoliv a kdekoliv říkat
prostě jako dítě: „Zdrávas Maria…“
Omílání stále stejné modlitby
Jednou z námitek proti růženci je tvrzení, že je to „omílání stále stejné modlitby, což unavuje a člověk při tom pak myslí na jiné věci“. Myslím si ale, že opakuješ-li modlitbu „Zdrávas Maria“ soustředěně, pak, i když se občas v mysli odchýlíš, zůstáváš v proudu, v dechu lásky, který tě nese a oživuje. Růženec tě tak uvádí do povznášejícího ovzduší.
Modlitba totiž nepřitahuje nebesa k zemi. Je to povznesení tvého srdce k Bohu, který ví lépe než ty, co potřebuješ.
Bůh počítá i s (námi) malými
Bůh vždycky vykonal velké věci s malými a bezvýznamnými. Nedává přednost „hrdinům“, jako je Rambo nebo Schwarzenegger. V televizi vidíš chlapy svalnaté, pěkné na pohled, jak překonávají všechna nebezpečí a překážky. A ty jim věříš! Sdělovací prostředky ti říkají: „Nejsi-li krásný ani prachatý, ani svalnatý, mimořádně inteligentní, platíš za blbce.“ Bůh si však naštěstí počíná jinak!
Proč se vůbec obracet k Marii?
Pokud měl člověk milující mámu, něžnou, pozornou, vždycky k dispozici, mazlivou, ráznou i laskavou, spravedlivou a schopnou říci i „ne“, dostal tak parádní výbavu. Moje máma je taková. A taková byla Maria. Jestli ale tvá matka nebyla taková, jakou jsi chtěl mít, tím spíše a více se obracej k Marii!
Zpracováno podle knihy „Setkání s Marií“ od Guy Gilberta - kněze
pařížského podsvětí. Vydalo Karmelitánské nakladatelství 2002