LITURGICKÝ ROK
-
19.06.2017 04:31
Slavnost Těla a Krve Páně
Ježíš se stal chlebem, aby utišil náš hlad… po lásce. (Matka Tereza)
Učinil sám sebe Chlebem
Ježíš svou lásku k nám dokázal tím, že dal svůj život. „On, bohatý, se stal chudým“ pro vás a pro mě. Úplně se vydal. Zemřel na kříži. Ale než zemřel, učinil sám sebe Chlebem života, aby utišil náš hlad po lásce, po něm. Řekl: „Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.“
Učinil sám sebe Hladovým
A velikostí své lásky se stal hladovým: „Byl jsem hladový, a nasytili jste mě. A když mě sytit nebudete, nemůžete vstoupit do věčného života.“ To je dávání Kristovo. Bůh stále miluje svět. Stále posílá vás a mě, abychom dokazovali, že miluje svět, že má pořád se světem soucit. Jsme to my, kdo musíme být jeho láskou, jeho soucitem v dnešním světě. Ale abychom mohli milovat, musíme mít víru, neboť víra v akci je láska a láska v akci je služba.
Od něho přijímáme světlo a sílu
Ježíš se proto učinil Chlebem života, abychom mohli jíst a žít a abychom ho dokázali vidět ve znepokojujícím převleku chudých.
Náš život má být protkán eucharistií. Od Ježíše v eucharistii se totiž dozvídáme, jak velice nás Bůh touží milovat a jak na oplátku žízní po naší lásce.
Od Ježíše v eucharistii přijímáme světlo a sílu, abychom i my mohli hasit jeho žízeň.
Věřte, že v podobě
chleba je on, Ježíš.
Věřte ale, že on je i v hladovém,
nahém, nemocném,
opuštěném, nemilovaném,
bezprizorním, bezmocném
a zoufalém člověku.Se svolením zpracováno podle knihy Novéna s Matkou Terezou,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Redakčně upraveno(převzato z www.pastorace.cz)
-
11.06.2017 18:31
Slavnost Nejsvětější Trojice
Jak prezentuje Bůh sám sebe, aneb Nejsvětější Trojice
Tajemství Nejsvětější Trojice se často vykládá tak, že se nejprve řekne, že je Bůh v Trojici jediný (nebo jeden Bůh ve třech osobách) a potom se toto těžko pochopitelné, "nastolené" tajemství s větším nebo menším úspěchem vykládá. Posluchač je třeba nakonec nějak zdolán, takže je ochoten říci, že už věc chápe, ale ve skutečnosti často nechápe téměř nic.
Dějiny spásy ovšem postupovaly jiným způsobem. Bůh začal mluvit k člověku, dával se mu poznat, ale nezačal hned tím, že by mu řekl vrchol svého tajemství. Lidé poznali nejdřív jediného věrného a mocného Boha - Jahve, Boha neuvěřitelně blízkého a přitom nemanipulovatelného. Teprve po dlouhé době poznali vzkříšení Ježíše jako člověka a postupně během jeho života, smrti a vzkříšení se jim otvíralo tajemství Ježíšova života: Jeho úžasná jednota s Otcem a tajemství jeho původu - Ježíšův původ v Bohu.
Když poznali vzkříšení Ježíše a tedy nadlidskou kvalitu Ježíšova vztahu s Otcem, zakusili sami na sobě moc a sílu toho, kdo od Otce i Syna vychází, moc a sílu Ducha, a teprve po prožití těchto zážitků (prakticky po sepsání Nového zákona) se ve sporech s bludnými učeními vyjasňuje víra v Nejsvětější Trojici tak, jak my jsme ji zvyklí znát.
Tento "pedagogický proces" je velmi důležitý, v dějinách se osvědčil, a tak by měl být i při zrodu víry jednotlivci nějak respektován. Nejde tedy o to, v kázání tajemství Trojice "vysvětlit" (to stejně nejde), jde o to, člověka do tajemství života Božího, do tajemství Zjevení a tedy do tajemství Trojice uvádět. Což nejde udělat ani jedním kázáním, ani přednáškou. Dnešní svátek je něco jako oslava vrcholu poznání - oslava toho, k jakému pochopení tajemství nás Bůh dovedl, v neposlední řadě by mohl být i oslavou toho, že jsme k životu s Bohem a tedy i k poznání jeho tajemství pozváni a že nám v dějinách křesťanství Bůh vyjasňováním omylů ponenáhlu "vytyčoval" cestu ke správnému setkání s tímto tajemstvím. Protože všechna věroučná tvrzení o Trojici toto tajemství nemají schopnost vystihnout a popsat (jde o nekonečného Boha!), ale mají schopnost nás odvádět od bludných cest na takovou cestu, která vede k cíli.Se svolením převzato z knihy Stůl Slova, kterou vadalo Karmelitánské nakladatelství
Autor: Aleš Opatrný
(převzato z www.pastorace.cz)
Proč se vůbec
modlit růženec ?
Lidé se mě často ptají, jestli se modlím růženec. Myslí si, že já jako moderní kněz, co jde s dobou, to přenechávám „bigotním ženským“.
Modlím se ho každý den a rozjímám o něm.
Růženec mám nesmírně rád.
Modlím se ho na malinkém kulatém růženci -
- je to praktické a přitom nenápadné.
Rodinné album Panny Marie
Růženec je rozjímání o dvaceti zásadních okamžicích Ježíšova života, které prožívá také jeho matka. S růžencem můžeme rozjímat o Kristově životě a o nejzávažnějších momentech v životě jeho matky. Je to skvělé rodinné album. Střídá se v něm radost s utrpením a končí nádherným oslňujícím světlem: vzkříšením.
Otevřme rodinné album Panny Marie
a uvažujme o velkých okamžicích jejího života!
Vzývejme ji v modlitbě růžence.
Mějme stále v kapse „růžencové kolečko“,
které nám ulehčí kdykoliv a kdekoliv říkat
prostě jako dítě: „Zdrávas Maria…“
Omílání stále stejné modlitby
Jednou z námitek proti růženci je tvrzení, že je to „omílání stále stejné modlitby, což unavuje a člověk při tom pak myslí na jiné věci“. Myslím si ale, že opakuješ-li modlitbu „Zdrávas Maria“ soustředěně, pak, i když se občas v mysli odchýlíš, zůstáváš v proudu, v dechu lásky, který tě nese a oživuje. Růženec tě tak uvádí do povznášejícího ovzduší.
Modlitba totiž nepřitahuje nebesa k zemi. Je to povznesení tvého srdce k Bohu, který ví lépe než ty, co potřebuješ.
Bůh počítá i s (námi) malými
Bůh vždycky vykonal velké věci s malými a bezvýznamnými. Nedává přednost „hrdinům“, jako je Rambo nebo Schwarzenegger. V televizi vidíš chlapy svalnaté, pěkné na pohled, jak překonávají všechna nebezpečí a překážky. A ty jim věříš! Sdělovací prostředky ti říkají: „Nejsi-li krásný ani prachatý, ani svalnatý, mimořádně inteligentní, platíš za blbce.“ Bůh si však naštěstí počíná jinak!
Proč se vůbec obracet k Marii?
Pokud měl člověk milující mámu, něžnou, pozornou, vždycky k dispozici, mazlivou, ráznou i laskavou, spravedlivou a schopnou říci i „ne“, dostal tak parádní výbavu. Moje máma je taková. A taková byla Maria. Jestli ale tvá matka nebyla taková, jakou jsi chtěl mít, tím spíše a více se obracej k Marii!
Zpracováno podle knihy „Setkání s Marií“ od Guy Gilberta - kněze
pařížského podsvětí. Vydalo Karmelitánské nakladatelství 2002
