LITURGICKÝ ROK

• 12.01.2020 13:07

  Texty pro Týden modliteb za jednotu křesťanů 2020

    V polovině ledna 2020 se věřící v České republice účastní Týdne modliteb za jednotu křesťanů, který spojuje křesťany z různých církví po celém světě. Týden modliteb letos proběhne od 18. do 25. ledna 2020 a jeho mottem je verš: „Zachovali se k nám neobyčejně laskavě.“ (Sk 28,2)

  Publikováno: 6. 1. 2020 17:45

   

  

   

    Týden modliteb za jednotu křesťanů je výrazem touhy uskutečňovat Ježíšova slova, aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě. (Jan 17,21)
   
    V předmluvě k textům modliteb za jednotu křesťanů zmiňují Mons. Tomáš Holub, předseda Rady ČBK pro ekumenismus a Mgr. Daniel Ženatý, předseda ERC v ČR, dar svobody vyznání:
  
  „Smíme se scházet svobodně, napříč jednotlivými církvemi či denominacemi. Dar svobody, který jsme si nedávno intenzivně a vděčně připomínali, tvoří dostatečný a bezpečný prostor pro společné bohoslužby, bez ohledu
  na velikost farností, měst či obcí. Scházejme se, modleme se, zpívejme společně Bohu ke cti a slávě.“
   
    Materiál pro Týden modliteb za jednotu křesťanů v roce 2020 připravili věřící z církví na ostrovech Malta a Gozo (Christians Together in Malta, „Křesťané společně na Maltě“). Mnozí místní křesťané slaví 10. února svátek Ztroskotání sv. Pavla, kdy si připomínají příchod křesťanské víry na tyto ostrovy a děkují za něj. Text ze Skutků apoštolů, který se při bohoslužbě čte, byl zvolen také pro letošní Týden modliteb za jednotu křesťanů.
   
    Celý příběh začíná ve chvíli, kdy Pavla odvážejí do Říma jako vězně (Sk 27,1nn). Je sice držen v řetězech, ovšem i tato posléze nebezpečná cesta prokáže, že Boží poslání jeho prostřednictvím trvá.
   
    Toto vyprávění představuje klasické drama člověka nebo lidí vystavených hrozivé moci přírodních živlů. Cestující na lodi jsou vydáni na milost silám moře, které se vzdouvá pod nimi, a mocné bouři, která zuří kolem nich. Tyto síly je odnášejí do neznáma, kde se ocitají ztracení a zbavení naděje…

                    (více na: www.cirkev.cz)

   

• 01.01.2020 19:30

  Slavnost Matky Boží Panny Marie

  První den kalendářního roku slaví církev slavnost Matky Boží, Panny Marie. Nad touto souvislostí se zamýšlí Mons. Bohumil Kolář.

  Publikováno: 30. 12. 2010 17:30

     

  

   

  Nový rok
    Bývají vyslovována a posílána nesčetná blahopřání. Proč? Ať se člověk dívá na svět jakkoli, ať je věřící nebo hledající, tuší tajemnost
  a posvátnost lidského života. Daru, který jsme si sami nedali. Je zázračným darem od Dárce všeho. Končíme zase jeden rok života
  a začínáme druhý.

     Jaký bude? Pro nás je to zahaleno tajemstvím, ale ne pro Boha, milujícího Otce, který ví mnohem lépe než my, co je pro nás i pro druhé to nejlepší. Jeho lásku k nám všem nám zvlášť připomínají Vánoce, "neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný", jak nám říká
  v Bibli. On nás opětovně vybízí: "Nebojte se!" Neslibuje líný požívačný blahobyt, připravuje nás i na těžké chvíle. Ale právě z nich dává vyrůstat tím více dobra. A tehdy nás doprovází s tím větší láskou. Říká nám:  "Důvěřujte! Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa." A říká  také, co máme dělat pro pojištění, které nikdy nezklame, ani v žádné globální krizi: "Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost,
  a ostatní všechno vám bude přidáno."

     Nový rok patří ještě k vánočním svátkům. Tento den je velkým mariánským svátkem, nazývaným "Slavnost Matky Boží Panny Marie". Její jedinečná účast na díle Kristově a její mateřská láska a ustavičná pomoc všem, kdo se k ní obracejí, je tak očividná, že ji není možno přehlédnout. Stále nově se plní předpověď, kterou jí Bůh vložil na rty, když řekla, že je jen nepatrnou služebnicí: "Od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení."

     Nový rok je také Světovým dnem modliteb za mír. Každý rok bývá
  při něm zdůrazněn některý důležitý předpoklad míru. Letos je to náboženská svoboda. Zkušenost ukazuje, že s omezováním náboženské svobody je vždycky spojeno i ničení dalších práv a vede to ke sporům a rozbrojům. Zatímco tam, kde jsou uskutečňovány Kristovy životní zásady, vyrůstá pokoj v srdcích a z něho pokoj v rodinách
  a vůbec v lidských vztazích ve společnostech malých i velkých.

     Přejeme svým blízkým – i vzdáleným – krásný a šťastný nový rok. Poprosme, třeba jen myšlenkou, aby Bůh doprovázel tato naše blahopřání. Tak se stanou modlitbou. A na tu Bůh vždycky odpovídá
  ve své nesmírné moudrosti, moci a lásce.

  Mons. Bohumil Kolář

  Bohumil Kolář se narodil 7. ledna 1924 v Praze. Po absolvování gymnázia studoval v Praze a v Římě teologii. V roce 1948 studia v Římě dokončil a téhož roku byl vysvěcen na kněze. I přes těžkou poúnorovou situaci v ČSR se v létě 1948 vrátil do vlasti. V roce 1949 se nenechal zastrašit a přečetl (jako mnoho jiných kněží) pastýřský list „Hlas biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky“, který kritizoval poměry nastolené komunistickým režimem. Za to byl poprvé odsouzen. V roce 1949 byl amnestován.

  V letech 1952 – 1960 byl vězněn pro své kněžské působení. Odsouzen byl spolu
  s jedenáctičlennou skupinou „velezrádců“, mezi nimiž byli také dva další římskokatoličtí kněží Antonín Bradna a Karel Pilík. Z Valdic byl propuštěn v květnu 1960. Do duchovní služby však nastoupit nemohl. Pracoval v dělnických profesích až do roku 1968, kdy se konečně mohl vrátit do kněžské služby v Roudnici nad Labem, kde působil do roku 1991.

  Po pádu komunismu své bohaté zkušenosti zejména s katechetickou prací zúročil
  ve svém působení na Katolické teologické fakultě UK i jako moderátor Katechetického střediska. Velký význam pro formaci nové generace kněží české provincie mělo jeho desetileté působení ve funkci interního - pak externího - spirituála Arcibiskupského semináře v Praze. V posledních letech působil ve dvou farnostech v okolí Prahy a byl aktivním exercitátorem. Dlouhodobě spolupracoval s Diecézním centrem pro seniory
  v Hradci Králové.

  Mons. Bohumil Kolář zemřel ve čtvrtek 5. listopadu 2015 v Praze. Poslední rozloučení se konalo v úterý 17. listopadu 2015 při mši svaté od 12.00 hodin v kostele sv. Cyrila
  a Metoděje v Praze – Karlíně. S cca 150 kněžími a za velké účasti věřících ji celebroval arcibiskup pražský kardinál Miloslav Vlk. Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze za Mons. Bohumila Koláře, bývalého kanovníka kapituly, slavila mši svatou v neděli 15. listopadu 2015 v 17.00 hodin v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

  R.I.P.