LITURGICKÝ ROK

  • 30.11.2019 21:46

    Radujme se, Advent přichází...

     

    Tuto neděli, 1. prosince, budeme slavit první neděli adventní a začátek nového liturgického roku.
    Jaký je pravý význam adventu, jak ho co nejlépe prožít a připravit se na slavení narození Spasitele?

     

    https://imageeditordmp.blob.core.windows.net/cirkevcz/cbk.blob.core.windows.net/cms/ContentItems/29835_29835/m_aspectcrop__w_768__h_432__o/vojtech-hlavka-roraty.jpeg

    Foto: Vojtěch Hlávka / Člověk a Víra

    Co je advent?

    Advent, slovo pochází z latinského adventus - tj. příchod, je období čtyř nedělí před vánočními svátky. Je to doba radostného očekávání příchodu Spasitele, duchovní přípravy na Vánoce, doba rozjímání a dobročinnosti, čas naděje a očekávání. 

    Adventem začíná nový liturgický rok, tentokrát začne opět cyklus A, při kterém se bude číst při liturgii Matoušovo evangelium.

    Adventní neděle

    1. neděle adventní je zaměřená na Kristův druhý příchod na konci světa s výzvou, aby byl na něj člověk připraven. První svíčka na adventním věnci je nazývána svíci proroků, neboť je památkou na proroky, kteří předpověděli narození Ježíše Krista.

    2. neděle adventní představuje postavu Jana Křtitele, který vyzývá k obrácení srdce a ohlašuje Kristův příchod. Druhá adventní svíčka je nazývána svící betlémskou, neboť reprezentuje lásku a představuje Ježíškovy jesličky.

    3. neděle adventní je nazvaná také „Gaudete“ neboli radostná. Pojmenovaná je podle prvních slov úvodního verše mše svaté: „Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se! Pán je blízko.“ Radostná atmosféra z blížícího se Kristova příchodu může být vyjádřená při mši růžovou barvou, namísto obvyklé fialové, pro advent typické. Svíčka, zapalovaná tuto neděli, se nazývá svíci pastýřskou, která vyjadřuje radost z toho, že období přípravy na Vánoce je téměř u konce a adventní období získává slavnostnější ráz.

    4. neděle adventní představuje události, které již bezprostředně předcházejí Ježíšovu narození v Betlémě, a je spojena s postavou Panny Marie. Svíčka, která se tuto neděli zapaluje, je nazývána svící andělskou a představuje mír a pokoj. 

    Adventní věnec 

    Symbolem adventu je adventní věnec, jehož historie sahá do 19. století, kdy ho poprvé v Hamburku vytvořil protestantský teolog Johannes H. Wichern. Kruhový tvar představuje Boží věčnost, jednotu, vzkříšení a věčný život a společenství. Zelené rostliny jsou symbolem života jako takového, nezničitelnosti, stálosti ve víře a také věčnosti.

    Čtyři svíčky poukazují na čtyři týdny, které chybí do Vánoc. Světlo z hořících svící vyjadřuje přicházejícího Krista, který rozptyluje temnotu a strach, neboť on je „Světlo světa“ (Jan 8,12). Každému, kdo věrně a s láskou vyhlíží příchod Páně, bude předán věnec spravedlnosti, vítězný věnec života.

    Na první neděli adventní se věnce přinášejí do kostela před obětní stůl, kde je kněz požehná. Požehnaný adventní věnec rodině připomíná, že do jejich domu přichází sám Bůh a že všechno rozporuplné se znovu spojuje v jednotu. 

    Výroba adventních věnců ve farnosti může být také formou, jak společně podpořit nějaký  charitativní projekt.

      (převzato z: www.cirkev.cz, kráceno)

     

  • 23.11.2019 20:45

    Slavnost Ježíše Krista Krále

     

    Poslední neděli církevního roku prožíváme slavnost Ježíše Krista, Krále všeho tvorstva.
    Slavnost zavedl papež Pius XI v roce 1925 a slavila se o poslední neděli v říjnu, před Slavností Všech Svatých. Dnes ji slavíme poslední neděli liturgického roku na znamení, že Ježíš Kristus jako Pán dějin je vrcholem lidské historie a ve světovém dění má poslední slovo.

    Christus vincit! Christus regnat! Christus imperat!

    MODLITBA KE KRISTU KRÁLI

    Pane Ježíši Kriste, uznávám Tě za Krále světa. Všechno, co bylo stvořeno –
    pro Tebe je stvořeno. Jednej tedy se mnou podle svého práva. Obnovuji svůj křestní slib:
    Odříkám se zlého ducha, i všech skutků jeho i vší pýchy jeho. Slibuji, že budu žít jako řádný Křesťan. Zvláště se zavazuji, že vše vynaložím, aby zvítězila práva Boží a Tvé svaté Církve. Božské Srdce Ježíšovo, obětuji Ti své nepatrné skutky, aby všechna srdce uznala Tvé svaté království a aby zavládl Tvůj pokoj na celém světě. Amen.

    oddelovac_2.jpg

       .„Ježíš Kristus je skutečný král. Král Vesmíru a světa, ale i tvého života.
    Je jím natolik, nakolik ho za krále uznáš. Chce být vědomým Králem tvého probuzení a vstávání, Králem ranní modlitby i snídaně, pobytu ve škole
    i přestávek, Králem tvého studia i přípravy na povolání, Králem Tvého smýšlení, mlčení, mluvení i uvažování o tom, jakým způsobem chceš v životě pomáhat druhým, Králem všech tvých vztahů, tvých dopisů, tvých her, tvých zájmů, tvého usínání….
      Při posledním soudu se ukáže, že se svět proměňoval k lepšímu pouze činy lásky a ničím jiným. Na konci života zjistíme, že cenu má jen to, co jsme vykonali z lásky ve službě Krista Krále. Tento svátek by nám měl být posilou k přijímání práce pro Boží království.“ (biskup Vojtěch Cirkle)

    oddelovac_2.jpg

    Christus vincit! Christus regnat! Christus imperat!oddelovac_2.jpg

                  (převzato z:  www.skolskesestry.cz)

     

<< 14 | 15 | 16 | 17 | 18 >>

Proč  se  vůbec

modlit  růženec ?

Lidé se mě často ptají, jestli se modlím růženec. Myslí si, že já jako moderní kněz, co jde s dobou, to přenechávám „bigotním  ženským“.

Modlím se ho každý den a rozjímám o něm.

Růženec mám nesmírně rád.

Modlím se ho na malinkém kulatém růženci -

- je to praktické a přitom nenápadné.

 

Rodinné  album  Panny  Marie

 

Růženec je rozjímání o dvaceti zásadních okamžicích  Ježíšova života, které prožívá také jeho matka. S růžencem můžeme rozjímat o Kristově životě a o nejzávažnějších momentech v životě jeho matky. Je to skvělé rodinné album. Střídá se v něm radost s utrpením a končí nádherným oslňujícím světlem: vzkříšením.

Otevřme rodinné album Panny Marie

a uvažujme o velkých okamžicích jejího života!

Vzývejme ji v modlitbě růžence.

Mějme stále v kapse „růžencové kolečko“,

které nám ulehčí kdykoliv a kdekoliv říkat

prostě jako dítě: „Zdrávas Maria…“

Omílání  stále  stejné  modlitby

 

Jednou z námitek proti růženci je tvrzení, že je to „omílání stále stejné modlitby, což unavuje a člověk při tom pak myslí na jiné věci“.  Myslím si ale, že opakuješ-li modlitbu „Zdrávas Maria“ soustředěně, pak, i když se občas v mysli odchýlíš, zůstáváš v proudu, v dechu lásky, který tě nese a oživuje. Růženec tě tak uvádí do povznášejícího ovzduší.

Modlitba totiž nepřitahuje nebesa k zemi. Je to povznesení tvého srdce k Bohu, který ví lépe než ty, co potřebuješ.

 

Bůh  počítá  i  s  (námi)  malými

 

            Bůh vždycky vykonal velké věci s malými a bezvýznamnými. Nedává přednost „hrdinům“, jako je Rambo nebo Schwarzenegger. V televizi vidíš chlapy svalnaté, pěkné na pohled, jak překonávají všechna nebezpečí a překážky. A ty jim věříš! Sdělovací prostředky ti říkají: „Nejsi-li krásný ani prachatý, ani svalnatý, mimořádně inteligentní, platíš za blbce.“  Bůh si však naštěstí počíná jinak!

 

Proč  se  vůbec  obracet  k Marii?

 

Pokud  měl člověk milující mámu, něžnou, pozornou, vždycky k dispozici, mazlivou, ráznou i laskavou, spravedlivou a schopnou říci i „ne“, dostal tak parádní výbavu. Moje máma je taková. A taková byla Maria. Jestli ale tvá matka nebyla taková, jakou jsi chtěl mít, tím spíše a  více se obracej k Marii!

 

Zpracováno podle knihy „Setkání s Marií“ od Guy Gilberta - kněze

pařížského podsvětí.  Vydalo Karmelitánské nakladatelství 2002

 

 

Kontakt

Římskokatolická farnost sv. Petra a Pavla, apoštolů
Hradní 19
Nový Hrádek
549 22

+420 731 598 858