LITURGICKÝ ROK

• 23.06.2019 19:17

  24.červen – Slavnost Narození sv. Jana Křtitele

  24.červen – Slavnost Narození sv. Jana Křtitele

                                                                                                                                                                  Katka Doležalová

                        

   

  

      Ježíš řekl o Janu Křtiteli: „Mezi těmi, kteří se narodili z ženy, nepovstal nikdo větší než Jan Křtitel.“

      Jan Křtitel přišel na tento svět asi půl roku před Kristem. Rodiče Alžběta
  a Zachariáš byli už pokročilého věku, Alžběta byla totiž neplodná, nemohla počít dítě. Jednoho dne se zjevil Zachariášovi v chrámě archanděl Gabriel a zvěstoval mu narození syna, který má dostat jméno Jan. Když Zachariáš žádal od Gabriela znamení pravdivosti proroctví, nechal ho Gabriel oněmět a ohlásil mu, že se mu zase vrátí řeč při narození dítěte. A tak se i stalo.
  Nato ohlásil: „Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, neboť navštívil a vykoupil svůj lid…“
  
      Když bylo Janovi 30 let, odešel do pouště a k Jordánu a hlásal všude příchod Mesiáše, Vykupitele. Kázal ohnivě a udělovat křest pokání. Pak se objevil
  u Jordánu sám Ježíš a dal se Janem pokřtít.
  V Janu Křtitelovi spatřoval krutý Herodes nebezpečí pro sebe a svůj trůn. Když pak Jan veřejně odsoudil jeho cizoložství, události dostali spád. Druhá manželka Herodova, Herodiada štvala krále stále více a nakonec požadovala jeho hlavu. Sáhla po lsti. Navedla svou dceru, která si ji vyžádala. Herodes pak dál Jana Křtitele skutečně popravit. Salome pak matce hlavu Jana Křtitele odevzdala
  na míse. Tato scéna se stala námětem i pro mnohé umělce.
  
      Jan Křtitel byl pochován asi v polovině 1. století v Samařsku. Jeroným později potvrdil pohřebiště v jednom ze svých spisů. Ale i další města tvrdila, že mají Janovu hlavu – Konstantinopole, Damašek, Emesa.
  
     Úcta a tradice – 24. červen je doba slunovratu, nejdelší den v roce. Především
  ve středověku patřil Janův den k nejvýznamnějším svátkům, slavil se poutěmi, procesími a lidovými slavnostmi. Nejznámějším zvykem o svátku sv. Jana je asi tzv. svatojánský oheň, který se zapaluje v předvečer 24. června. Od 10. století se při něm prokazatelně pije svatojánská „láska“, víno posvěcené v kostele.
  I vodě ve studni se věnuje na sv. Jana zvláštní pozornost. Jan Křtitel je nejčastěji znázorňován s beránkem.
  
        Jan Křtitel je patronem – Malty, Burgundska, Provence, Florencie, Amiens, tkalců, krejčí, kožešníků, koželuhů, barvířů, sedlářů, vinařů, hospodských, bednářů, kominíků, kovářů, tesařů, architektů, zedníků, kameníků, majitelů biografů, pastýřů, hudebníků, tanečníků, zpěváků, vinné révy, domácích zvířat, ovcí a jehňat, při abstinenci, proti padoucnici, proti bolestem hlavy, chrapotu, závratím, dětským nemocem, proti strachu, proti krupobití, karmelitánů, maltézských rytířů
  
  Čerpáno z knihy: Rok se svatými

                                                        (převzato z: www.signaly.cz)

   

• 23.06.2019 19:13

  SLAVNOST TĚLA A KRVE PÁNĚ – „BOŽÍ TĚLO“

  On musí kralovat!                                            PhDr. Radomír Malý

   

  

   

    Božítělové průvody jsou dnes svědomitě zachovávány pouze u tradičních komunit tridentského ritu (upozorňuji v Brně na Faměrově náměstí ve čtvrtek 20.6. v 10 hod.). Ve farnostech NOM jen tu a tam, většinou je nahrazuje adorace před Sanctissimem (někde už ani to ne). Podle některých heterodoxních katolíků jsou Božítělové průvody triumfalismem, světskou parádou, analogií ke komunistickým prvním májům a manifestacím k výročí říjnové revoluce.

    Pamatuji si živě na dobu, kdy se s Velebnou svátostí chodilo přes celé město nebo vesnici. Navzdory kruté perzekuci Katolické církve se průvody se Sanctissimem
  v celé řadě měst a vesnic i v 50. letech konaly, až v r. 1959 byly definitivně zakázány. Srovnávat je s profánními slavnostmi politicko-ideologického charakteru je absurdní.

    Promiňte mi trošičku nostalgie. Co jsme se ještě v dětském věku natěšili na průvod Božítělový, nemohouce se dočkat! A nepodlehli jsme ani lákadlům ve formě různých  zábavních atrakcí pořádaných Pionýrem a Svazem mládeže právě proto, aby nás odvedly od účasti. A s jakou radostí jsme ještě v předškolním věku recitovali spolu
  s rodiči naivní modlitbičku „Andělíčku, můj strážníčku, zejtra bude Boží Tělo, dej nám při něm dobré nohy, a aby nám nepršelo….“

                                                                                                                                                              (prevzato z: www.duseahvezdy.cz)