LITURGICKÝ ROK
-
01.07.2019 08:20
29. červen - slavnost sv. Petra a Pavla, apoštolů
Pohled na sv. Petra a Pavla může dodat důvěry každému z nás. Ani jeden
z nich nebyl bezchybný… Ale oba byli vybaveni silou k životu a poslání...Svatý Petr je nejvýznamnější Ježíšův apoštol, jemuž se vzkříšený Ježíš zjevil jako prvnímu, zemřel r. 64 v Římě mučednickou smrtí. Petr se původně jmenoval Šimon, byl ženatý a žil jako rybář se svou rodinou v Kafarnaum.
V Ježíšovi spatřoval Mesiáše a následoval ho. Ježíš řekl k Šimonovi: "Ty jsi Petr - Skála - a na té skále zbuduji svou církev" (evangelium sv. Matouše 16,18). Tato slova ze Šimona učinila Petra (řecké slovo petra znamená "skála") a později první hlavu církve.Svatý Pavel je považován za prvního velkého misionáře světa. Svatý Pavel - Pavel z Tarsu - apoštol národů - hebrejsky Šavel, je jedna z nejdůležitějších postav Bible Nového Zákona. Byl původně horlivým pronásledovatelem křesťanů. Ale na jedné své cestě proti křesťanům do Damašku prožil mystické setkání s Kristem a sám se obrátil na křesťanskou víru. Stal se pak naopak horlivým zvěstovatelem křesťanství a je označován jako "apoštol národů".
Je počítán i mezi apoštoly, ačkoliv mezi původních dvanáct apoštolů nepatřil
a s Ježíšem se osobně nesetkal. Díky jeho službě se křesťanství rozšířilo mezi pohany a stalo se světovým náboženstvím.Sloupy církve
Dnes nám liturgie staví před oči dva apoštoly, svatého Petra a Pavla, sloupy církve, jak je nazýváme. O církvi v Krédu vyznáváme, že je "jedna, svatá, všeobecná a apoštolská". Apoštolové a apoštolství tak patří k podstatě církve. Na počátku Petrova života s Kristem stojí Ježíšovo povolání být s ním, jít za ním a u Pavla Ježíšovo mocné světlo a otázka "Proč mě pronásleduješ?". Víme také, že slovo apoštol znamená "poslaný", což o našich dnešních světcích platí bezezbytku. Hlásali evangelium až k prolití krve. Apoštolem je však i ten, kdo se ke Kristu neustále vrací, aby s ním na opuštěném místě nebo v samotě vězení sdílel radosti svého poslání. Do církve jsme byli ve křtu povoláni i my, každý zcela originálním způsobem. Pokud je naše víra v tuto apoštolskou církev opravdová, pak i my máme být s Kristem, nést evangelium ve věrném svědectví a všechno své úsilí zaměřovat jenom na něj.Říci Pánu: ”Miluji tě!” může být zprvu poměrně snadné, ale...
Říci Pánu: ”Miluji tě!” ve chvíli radostného překvapení může být poměrně snadné. Ale láska není jen nadšení a prvé vyznání. Ke skutečné kvalitě
a velikosti roste ve zkouškách. Těch se dostalo apoštolům Petrovi a Pavlovi
ve vrchovaté míře. Kořen jejich lásky naštěstí nebyl jen v nadšení a obdivu, ale ve víře ve skutečnost, že Ježíš, kvůli kterému trpěli, je Mesiáš. Tedy zachránce. Ani nám bez této víry a bez pochopení, co to vlastně znamená, že Ježíš je Mesiáš, nemusí ve zkouškách naše láska vydržet. Nebyli bychom první, kterým v trápeních ”došel dech” jejich lásky a důvěry ke Kristu. Proto je tak potřebné o dar víry a lásky prosit a vědět, že vytrvalost v obou těchto ctnostech není jen věcí našeho rozhodnutí, ale též výsledkem dobře přijatého Božího obdarování.Liturgická poznámka: Slavnost sv. Petra a Pavla má přednost před nedělními texty liturgického mezidobí.
(převzato z: www.pastorace.cz)
-
26.06.2019 13:23
Pátek 28. června - Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
"Nejsvětější Srdce Páně" - termín náboženské úcty, charakterizující Kristovu lásku ke všem lidem. Svátek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova slaví církev třetí pátek po letnicích.
Tato úcta se rozšířila ve středověku zásluhou sv. Jana Eudese (1601-1680), ale především díky sv. Markétě Marii Alacoque (1647-1690), která po řadě vidění doporučila křesťanům praxi prvních pátků v měsíci. Synonyma hesla: Nejsvětější srdce Páně, Srdce Ježíšovo, Božské srdce Páně.
(převzato a další odkazy na: www.vira.cz)
Proč se vůbec
modlit růženec ?
Lidé se mě často ptají, jestli se modlím růženec. Myslí si, že já jako moderní kněz, co jde s dobou, to přenechávám „bigotním ženským“.
Modlím se ho každý den a rozjímám o něm.
Růženec mám nesmírně rád.
Modlím se ho na malinkém kulatém růženci -
- je to praktické a přitom nenápadné.
Rodinné album Panny Marie
Růženec je rozjímání o dvaceti zásadních okamžicích Ježíšova života, které prožívá také jeho matka. S růžencem můžeme rozjímat o Kristově životě a o nejzávažnějších momentech v životě jeho matky. Je to skvělé rodinné album. Střídá se v něm radost s utrpením a končí nádherným oslňujícím světlem: vzkříšením.
Otevřme rodinné album Panny Marie
a uvažujme o velkých okamžicích jejího života!
Vzývejme ji v modlitbě růžence.
Mějme stále v kapse „růžencové kolečko“,
které nám ulehčí kdykoliv a kdekoliv říkat
prostě jako dítě: „Zdrávas Maria…“
Omílání stále stejné modlitby
Jednou z námitek proti růženci je tvrzení, že je to „omílání stále stejné modlitby, což unavuje a člověk při tom pak myslí na jiné věci“. Myslím si ale, že opakuješ-li modlitbu „Zdrávas Maria“ soustředěně, pak, i když se občas v mysli odchýlíš, zůstáváš v proudu, v dechu lásky, který tě nese a oživuje. Růženec tě tak uvádí do povznášejícího ovzduší.
Modlitba totiž nepřitahuje nebesa k zemi. Je to povznesení tvého srdce k Bohu, který ví lépe než ty, co potřebuješ.
Bůh počítá i s (námi) malými
Bůh vždycky vykonal velké věci s malými a bezvýznamnými. Nedává přednost „hrdinům“, jako je Rambo nebo Schwarzenegger. V televizi vidíš chlapy svalnaté, pěkné na pohled, jak překonávají všechna nebezpečí a překážky. A ty jim věříš! Sdělovací prostředky ti říkají: „Nejsi-li krásný ani prachatý, ani svalnatý, mimořádně inteligentní, platíš za blbce.“ Bůh si však naštěstí počíná jinak!
Proč se vůbec obracet k Marii?
Pokud měl člověk milující mámu, něžnou, pozornou, vždycky k dispozici, mazlivou, ráznou i laskavou, spravedlivou a schopnou říci i „ne“, dostal tak parádní výbavu. Moje máma je taková. A taková byla Maria. Jestli ale tvá matka nebyla taková, jakou jsi chtěl mít, tím spíše a více se obracej k Marii!
Zpracováno podle knihy „Setkání s Marií“ od Guy Gilberta - kněze
pařížského podsvětí. Vydalo Karmelitánské nakladatelství 2002